|
|
Representation in International Organizations: Size and Composition of National Delegations
Vlček, Václav ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent) ; Sommerer, Thomas (oponent)
V obecné rovině v mezinárodní politice a mezinárodních organizacích rozhodují státy a jejich vlády. Ty jsou však zastoupeny konkrétními lidmi. Kolik jich je a o koho se ve skutečnosti jedná? Tato disertační práce se zabývá fenoménem reprezentace států v mezinárodních organizacích. Konkrétně pak studuje velikost a složení národních delegací, jež členské země posílají k plenárním shromáždění mezinárodních organizací. Z teoretického hlediska práce staví na racionalistických předpokladech a testuje v oboru etablovaná teoretická vysvětlení. Jako příčiny odlišných velikostí předpokládá: 1) odlišnou institucionální moc, 2) rozdílné ekonomické zdroje, 3) různou intenzitu národních zájmů, 4) odlišnou efektivitu státních aparátů a 5) různou povahu domácích politických režimů. Rozdílné složení delegací pak teoretický rámec vysvětluje 1) různou intenzitu národních zájmů, 2) odlišnou efektivitou státních aparátů a 3) rozdílnou povahou domácích politických režimů. Po metodologické stránce práce statisticky analyzuje unikátní kvantitativní dataset, který pokrývá velikost národních delegací napříč sedmnácti mezinárodními organizacemi a Valné shromáždění OSN od roku 1993 do roku 2016. Složení národních delegací je pak operacionalizováno pro Valná shromáždění OSN v letech 1995, 2005 a 2015. Kvantitativní dataset je...
|
|
|
Valná hromada akciové společnosti
Stiborová, Aneta ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Cílem předložené diplomové práce je přinést ucelený přehled současného právního stavu v oblasti valných hromad akciových společností a postupu při jejich svolávání z pohledu právní teorie a praxe se zaměřením na současnou rozhodovací činnost soudů České republiky. Užitou metodou bylo studium dostupných pramenů vydaných knižně i časopisecky a uveřejněných judikátů Nejvyššího soudu České republiky k předmětné problematice. Práce se snaží kromě obecného popisu a ujednocení nesporných faktů pojednat i o sporných otázkách a možnostech jejich řešení konformně s právním řádem České republiky. Souběžně se snaží upozornit na závěry, které k dané problematice zaujaly soudy a odborná veřejnost. Obsahem práce je definice oprávněných svolavatelů valné hromady a jejich povinnosti, s tím spojené, načež navazuje systematický rozbor způsobů svolávání valné hromady s definováním jednotlivých problémů, s nimiž se svolavatel i akcionář v praxi může setkat. Závěr je věnován evropskému právu a jeho vlivu na právní řád České republiky v oblasti práva valných hromad akciových společností.
|
|
|
Působnost valné hromady společnosti s ručením omezeným
Švestka, Vít ; Štenglová, Ivanka (vedoucí práce) ; Patěk, Daniel (oponent)
a klíčová slova Tato diplomová práce se zabývá působností valné hromady společností s ručením omezeným. V úvodu je proveden krátký historický exkurz zobrazující předchozí právní úpravu na českém území. Samotná práce se skládá ze čtyř základních částí. V první jsou zmíněny obecné poznatky o působnosti včetně jejího členění. K první části je zvláštní druhá část, která se věnuje jednotlivým případům působnosti. Tato část je nejobsáhlejší, jelikož je jejím cílem vyložit požadavky na přijetí rozhodnutí v jednotlivých případech rozhodnutí. Ve třetí části autor provedl popis francouzské úpravy a její srovnání s českou. Z dříve shromážděných poznatků pak autor ve čtvrté části provedl kritické zhodnocení současné právní úpravy a nastiňuje konkrétní návrhy legislativních změn.
|
|
|
Působnost valné hromady společnosti s ručením omezeným
Švestka, Vít ; Štenglová, Ivanka (vedoucí práce) ; Patěk, Daniel (oponent)
a klíčová slova Tato diplomová práce se zabývá působností valné hromady společností s ručením omezeným. V úvodu je proveden krátký historický exkurz zobrazující předchozí právní úpravu na českém území. Samotná práce se skládá ze čtyř základních částí. V první jsou zmíněny obecné poznatky o působnosti včetně jejího členění. K první části je zvláštní druhá část, která se věnuje jednotlivým případům působnosti. Tato část je nejobsáhlejší, jelikož je jejím cílem vyložit požadavky na přijetí rozhodnutí v jednotlivých případech rozhodnutí. Ve třetí části autor provedl popis francouzské úpravy a její srovnání s českou. Z dříve shromážděných poznatků pak autor ve čtvrté části provedl kritické zhodnocení současné právní úpravy a nastiňuje konkrétní návrhy legislativních změn.
|
|
|
Úloha generálního tajemníka v Organizaci spojených národů
Ouzká, Tereza ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Cílem této rigorózní práce s názvem Úloha generálního tajemníka v Organizaci spojených národů bylo zodpovědět otázky jaká je úloha generálního tajemníka v rámci Organizace spojených národů a jak byla funkce generálního tajemníka postupem času proměňována. Práci zahajuje kapitola zabývající se vývojem od Společnosti národů k dnešní podobě Organizace spojených národů s důrazem na roli generálního tajemníka. Následují kapitoly obsahující výčet pravomocí generálního tajemníka vůči vybraným orgánům OSN a reformního úsilí jednotlivých generálních tajemníků. Práce dále obsahuje sekce pojednávající o diplomatické roli generálního tajemníka v mezinárodním prostředí a jeho vztahu s nestátními aktéry a soukromým sektorem. Text je proložen příklady ilustrujícími dílčí úspěchy i selhání jednotlivých představitelů generálního tajemníka v konkrétních situacích. Z práce je dále patrné prohlubování pravomocí generálního tajemníka jednotlivými představiteli této funkce. Předkládaný text dokládá, že generální tajemník hraje v nynější globalizované společnosti důležitou roli, ale zároveň poukazuje na skutečnost, že jeho post je mnohdy marginalizován ostatními orgány Organizace spojených národů.
|
|
|
Zneužití většiny a menšiny hlasů v kapitálové společnosti
Szmuda, Jozef ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Josková, Lucie (oponent)
Zneužití většiny a menšiny hlasů v kapitálové společnosti Diplomová práce provádí analýzu zneužití většiny a menšiny hlasů v kapitálové společnosti v podmínkách nové soukromoprávní úpravy, která je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, a v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), v platném znění. Východiskem zkoumání bylo základní srovnání nové legislativy s dosavadními právními předpisy a popis nejdůležitějších změn, které přináší úprava nová. Na základě provedené analýzy autor hodnotí přednosti nové úpravy a pokouší se identifikovat problémy, které můžou nastat s nabytím její účinnosti. Předmětem zkoumání byla i možnost uplatnění dosavadní judikatury při aplikaci nové úpravy. Autor při tom dospěl k závěru, že její využití je možné výhradně v základních otázkách právních principů a zásad. Důvodem je to, že zneužití většiny a menšiny hlasů v kapitálové společnosti je v každém jednotlivém případě natolik svébytná záležitost, že není žádoucí vytvářet v tomto ohledu nějaká pevnější hodnotící pravidla pro určité skutkové souvislosti. Naopak by soud měl být opatrný v použití analogie a důkladně posoudit každý jednotlivý případ zneužití hlasů, i když na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o obdobné skutkové...
|
|
|
Valná hromada akciové společnosti
Stiborová, Aneta ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Cílem předložené diplomové práce je přinést ucelený přehled současného právního stavu v oblasti valných hromad akciových společností a postupu při jejich svolávání z pohledu právní teorie a praxe se zaměřením na současnou rozhodovací činnost soudů České republiky. Užitou metodou bylo studium dostupných pramenů vydaných knižně i časopisecky a uveřejněných judikátů Nejvyššího soudu České republiky k předmětné problematice. Práce se snaží kromě obecného popisu a ujednocení nesporných faktů pojednat i o sporných otázkách a možnostech jejich řešení konformně s právním řádem České republiky. Souběžně se snaží upozornit na závěry, které k dané problematice zaujaly soudy a odborná veřejnost. Obsahem práce je definice oprávněných svolavatelů valné hromady a jejich povinnosti, s tím spojené, načež navazuje systematický rozbor způsobů svolávání valné hromady s definováním jednotlivých problémů, s nimiž se svolavatel i akcionář v praxi může setkat. Závěr je věnován evropskému právu a jeho vlivu na právní řád České republiky v oblasti práva valných hromad akciových společností.
|
|
|
Projednávání amerických sankcí proti Kubě na půdě Valného shromáždění OSN
Šplíchalová, Eva ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Machoň, Miloslav (oponent)
Nejdéle trvající sankční režim byl Spojenými státy uvalen na Kubu v roce 1960 jako výsledek napjatých vztahů v předchozích letech. Jednotlivé administrativy USA modifikovaly podobu sankčního režimu v závislosti na postoji, který ke kubánské otázce zaujímaly. Nejvyšší orgán OSN, Valné shromáždění, přijímá sice právně nezávazné, ale politicky významné rezoluce. Rezoluce odsuzující sankční režim USA je každoročně přijímána od roku 1992. Diskuze o změnách sankčního režimu ve Valném shromáždění je známkou reflexe aktuálního dění a nestrnulosti procesu přijímání rezoluce. Cílem práce je zjistit, zda byly změny sankčního režimu zmíněny v rámci diskuzí o přijetí rezolucí. Výsledkem této analýzy byla prokázána reflexe událostí v proslovech vyslanců. Míra, s jakou byly události zmiňovány, se odvíjí od toho, zda se jednalo o pozitivní či negativní krok směrem k uvolnění embarga a také o jak důležitou událost šlo.
|
|
|
Způsoby udržení pořádku v parlamentní komoře (ve vybraných státech): Studie č. 1.210
Syllová, Jindřiška
Studie se zabývá právními úpravami, které jsou zde podrobně uvedeny. Je možno konstatovat, že v zajištění kázně a pořádku jsou neúspěšné zejména ty parlamenty, které ponechávají zajištění pořádku v sále okamžitému rozhodnutí pléna a nemají dostatečně ustálenou aplikační a interpretační praxi při řešení nepořádku a zachování důstojnosti parlamentu. Nejúspěšnější jsou naproti tomu parlamenty, kde má předsedající vyšší autoritu a nemusí se obracet k nějakému jinému orgánu, který často rozhoduje stranicky. Důležité a pozitivní je rovněž to, když předsedající může rozhodnout o řešení záležitosti okamžitě a bez toho, že by se k porušení pořádku mohli vyjádřit jiní poslanci. Základním návodem pro to, jak udržet pořádek v plénu komory parlamentu, by měla být britská praxe. Vzhledem k tomu, že britská Dolní sněmovna je, na rozdíl od kontinentálních parlamentů, více divadlem, zatímco kontinentální parlamenty slouží více ke skutečné práci a tvorbě legislativy, je pro ni nezbytné, aby způsoby parlamentního divadla plnily dva základní úkoly: musí být pro diváky atraktivní a zároveň nesmí snižovat důstojnost parlamentu.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.